Evropa staví největší větrný park světa – cíl: nezávislost na americkém plynu

Jen pár dní poté, co Donald Trump označil větrné elektrárny za „lůzry“, podepsalo deset evropských zemí historickou dohodu o výstavbě největšího offshorového větrného parku na světě. Projekt v Severním moři má změnit obličej evropské energetiky – a osvobodit kontinent od závislosti na americkém zkapalněném zemním plynu (LNG).

Gigantický plán pro čistou energii

Na konci ledna v Hamburku podepsaly vlády Německa, Francie, Irska, Belgie, Nizozemska, Lucemburska, Islandu, Dánska, Velké Británie a Norska společný závazek: postavit do roku 2050 v Severním moři větrné elektrárny o celkovém výkonu 300 gigawattů (GW). To je téměř devítinásobek současné kapacity všech offshorových větrných zdrojů v Evropě.

  • Současná globální kapacita offshorových větrných elektráren: ~83 GW
  • Plánovaný výkon první fáze: 100 GW – více než dnešní celosvětová kapacita
  • Počet turbín: až 10 000 od pobřeží Dánska po Yorkshire
  • Spotřeba: elektřina pro až 143 milionů domácností

Proč to Evropa dělá právě teď?

Po rusko-ukrajinské válce Evropa rychle nahradila ruský plyn dodávkami z USA. Jenže sázka na americké LNG se ukázala jako drahá a geopoliticky riziková. Ceny skokově stoupaly a Washington dává najevo, že jeho priority se mohou kdykoli změnit – jak ukazuje i Trumpovo odmítání obnovitelných zdrojů.

„Severní moře se stane největší zásobárnou čisté energie na světě,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz.

Cílem projektu je:

  • Snížit spotřebu plynu (dnes zodpovídá za ~20 % evropské výroby elektřiny)
  • Zvýšit energetickou soběstačnost
  • Dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050

Energetické ostrovy a podmořské kabely

Součástí projektu budou i umělé „energetické ostrovy“ – strategické rozvodny uprostřed moře, které budou sloužit jako:

  • Centrální uzly pro přenos elektřiny
  • Základny pro údržbu a bezpečnostní operace
  • Propojení mezi evropskými trhy s elektřinou

Tyto ostrovy umožní efektivně distribuovat energii napříč kontinentem – ale zároveň vyvolávají obavy. V Británii se například obávají, že provozovatelé budou prodávat elektřinu tam, kde jsou ceny nejvyšší, což by mohlo zvýšit náklady pro domácí spotřebitele.

Investice v řádu bilionů

Podle Bloombergu už více než 100 firem slíbilo investovat do roku 2030 přes 9,5 miliardy eur do dodavatelských řetězců. Celkové investice do roku 2040 by mohly dosáhnout až jednoho bilionu eur (24,3 bilionu Kč).

Klíčovým hráčem je dánská společnost Ørsted, která již provozuje projekt Hornsea Project One – největší offshorovou větrnou farmu světa u pobřeží Británie.

Politický boj o vítr

Zatímco Evropa vsází na vítr, Amerika couvá. Trumpova administrativa zastavila několik offshorových projektů, včetně těch od Ørstedu a norského Equinoru, s odůvodněním „bezpečnostního rizika“. Soudy však tato rozhodnutí postupně ruší – chybí důkazy.

Britský ministr energetiky Ed Miliband na to reagoval jasně: „Vítr není lůzra – je to klíč ke klimatické stabilitě i energetické bezpečnosti.“

Zdroj: NHD-INFO, CC BY 2.0