Návrh změny zákona o podpoře bydlení může vyřadit z nároku na státní pomoc všechny důchodce a většinu samoživitelek – i ty s minimálním příjmem. Limit nového příjmového testu se má zastavit na 8 800 Kč měsíčně, přestože minimální důchod je 9 800 Kč.
Státní pomoc na bydlení: systém, který může selhat právě těm nejzranitelnějším
V České republice žije přibližně 160 tisíc lidí v sociálním bydlení nebo ubytovnách – skupina, na kterou se měl zaměřit původní zákon o podpoře bydlení. Nyní však vládní návrh, který předložila poslankyně ANO Eva Fialová, hrozí, že tento cíl naprosto překazí. Podle nového modelu by nárok na zvýhodněné bydlení měli pouze ti, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima – což od října 2025 činí 8 800 Kč (životní minimum stoupne na 5 500 Kč).
Problém? Minimální starobní důchod je již dnes 9 800 Kč, tedy o plných 1 000 Kč více než navrhovaný limit. To znamená, že všichni důchodci by podle tohoto modelu automaticky ztratili nárok na jakoukoli formu státní podpory s bydlením – bez ohledu na skutečné náklady na nájem, velikost domácnosti nebo regionální rozdíly cen.
Stejně postiženi budou i samoživitelky, jejichž příjmy často kolísají a leží jen o trochu nad hranicí chudoby. Platforma pro sociální bydlení odhaduje, že po změně by systém podporoval „pouze vyšší jednotky tisíc osob“ – tedy zanedbatelnou část populace.
Co to znamená pro realitní trh a investory?
Na první pohled se může zdát, že snížení státní podpory nemá přímý dopad na realitní investice. Ve skutečnosti však ano – a to ze dvou klíčových důvodů.
Za prvé: oslabení kupní síly nejnižších příjmových skupin zvyšuje riziko dlouhodobého neplacení nájmů u nájemních bytů v tzv. „sociálních lokalitách“. Pro investory, kteří drží nemovitosti v menších městech nebo v Praze na okrajových čtvrtích, to může znamenat vyšší administrativní náklady, delší dobu prázdnosti nebo dokonce exekuce.
Za druhé: pokud stát fakticky přestane podporovat bydlení pro důchodce, roste tlak na alternativní formy bydlení – jako jsou senior domy, ko-housing projekty nebo pronájem u soukromých majitelů. Tento trend může otevřít nové investiční příležitosti, zejména v regionech s vysokou podílem starší populace. Více o tom, jak se mění struktura poptávky po bydlení, jsme psali v analýze „Ležáky na realitním trhu: Méně, ale dražší“.
Navíc, pokud se lidé nebudou moci spolehnout na státní pomoc, zvýší se zájem o vlastnické bydlení i mezi nižšími příjmovými skupinami – což paradoxně podpoří poptávku po levnějších bytech, zejména v panelových domech. Jak ukazujeme v článku „Panelové byty zdražují rychleji než cihlové – nová investiční příležitost?“, právě tyto segmenty zažívají v posledních letech nečekaný růst cen.
Ministerstvo tvrdí: „Nejde o zpřísnění“
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítá obavy z „výrazného zpřísnění“ a argumentuje, že nový model má zjednodušit složitý a roztříštěný systém. Mluvčí Jakub Slavík zdůrazňuje, že úřady práce budou mít možnost individuálního uvážení a že nesplnění příjmového testu automaticky neznamená vyloučení z evidence oprávněných osob.
Nicméně praxe ukazuje, že administrativní uvážení často znamená dlouhé čekací doby a nejistotu – což pro lidi v bytové nouzi není řešení. Navíc přesun kompetencí na 205 úřadů práce (místo dosavadních 115 kontaktů) znamená větší riziko nekonzistentního výkladu pravidel mezi jednotlivými kraji.
Často kladené otázky
Může mi změna pomoci na bydlení ovlivnit nájemní smlouvu s důchodcem? Ano – pokud váš nájemce ztratí státní příspěvek na bydlení, může mít potíže splácet nájem. Doporučujeme v takovém případě aktivně komunikovat a případně upravit podmínky smlouvy nebo zvážit přechod na krátkodobý pronájem.
Je vlastnictví bytu pro důchodce teď lepší volbou než nájem? Vzhledem k nejistotě kolem státní podpory ano. Pokud má důchodce možnost financovat hypotéku nebo si koupit byt z vlastních prostředků, může se vyhnout riziku nájemního vystěhování. Více o hypotékách pro seniory najdete v našem článku „ČNB zvyšuje bariéry pro hypotéky na investiční byty – co to znamená pro vás?“.