Dům v lotosu je ukázkovou pasivní dřevostavbou, která kombinuje moderní energetické standardy s principy feng šuej. Pro české investory představuje inspiraci i varování – poptávka po bydlení s vysokým komfortem a nízkými provozními náklady roste, ale zároveň se zvyšují nároky na lokalitu a design.
Když se pasivní standard potká s feng šuej
V českém realitním prostředí se stále častěji objevují projekty, které jdou dál než „jen“ splnit tepelný standard. Dům v lotosu, navržený architektkami Irenou Truhlářovou a Terezou Svobodovou, je přesvědčivým příkladem toho, jak může pasivní dřevostavba sloužit nejen jako investice, ale i jako prostor pro kvalitní život. A právě tato dvojrole je pro české investory klíčová.
Stavba, situovaná v chráněné krajinné oblasti, respektuje nejen přírodní reliéf, ale i kulturní kontext. Její obdélníkový půdorys, sedlová střecha a dřevěná fasáda s přirozenou texturou ji vizuálně začleňují do okolí. Z hlediska energetiky pak dosahuje parametrů pasivního domu: plovoucí základová deska zateplená extrudovaným polystyrenem, elektrické rohože doplněné rekuperací vzduchu a 5 kWp fotovoltaický systém s bateriovým úložištěm zajistí, že provozní náklady jsou minimální – v praxi pod 2 000 Kč měsíčně pro rodinný dům.
Co to znamená pro české investory?
Český trh reaguje na změnu chování spotřebitelů. Podle dat ČSÚ z roku 2026 preferuje 68 % kupujících nemovitosti s nízkoenergetickým nebo pasivním standardem, zejména v regionech s vyšší kupní silou – Praha, Středočeský kraj, Liberecký kraj. Zároveň však roste tlak na cenovou dostupnost. Jak upozorňujeme v analýze Stavební náklady stoupají: Hrozí krize dostupného bydlení?, průměrná cena novostavby v ČR přesáhla 75 000 Kč/m². To znamená, že projekty jako Dům v lotosu – s vysokým designovým i technologickým standardem – jsou spíše výjimkou než pravidlem.
Přesto mají pro investory velký význam. Nabízejí totiž odpověď na otázku: Jak udržet atraktivitu nemovitosti v dlouhodobém horizontu? V době, kdy se očekává zavedení nové daňové povinnosti pro energeticky neefektivní budovy od roku 2027 (viz Daň z nemovitosti 2026), mohou pasivní domy získat výraznou konkurenční výhodu – jak v nájmu, tak při prodeji.
Navíc principy jako feng šuej, i když zní exoticky, ve skutečnosti reflektují univerzální požadavky na světlý, průchodný a harmonický interiér – prvky, které moderní nájemci a kupující hodnotí stále výše. Už v roce 2025 ukázala průzkum agentury CBRE, že více než 40 % nájemců v Praze a Brně bere v úvahu i „psychologický komfort“ při výběru bydlení.
Lokalita a legislativa: dvě strany mince
Dům v lotosu vznikl v náročné lokalitě – chráněná krajinná oblast diktovala nejen architektonické řešení, ale i technické detaily (např. absence napojení na veřejný kanalizační systém). To připomíná českým investorům, že brownfieldy a periferní lokality mohou být lákavé z cenového hlediska, ale často nesou regulační rizika. Na druhou stranu, jak ukazujeme v článku Brownfieldy: Skrytý motor růstu pražského bytového trhu, právě tyto lokality nabízejí největší potenciál zhodnocení – pokud jsou projekty dobře promyšlené.
Zároveň se blíží stavební reforma 2026, která má zjednodušit procesy pro menší stavby, ale zároveň zavést přísnější požadavky na energetickou náročnost. Pro investory to znamená jedno: standard dneška bude minimem zítra.
Často kladené otázky
Je pasivní dřevostavba vhodná i pro nájemní investici? Ano – pokud je umístěna v lokalitě s dostatečnou poptávkou. Nízké provozní náklady umožňují nižší nájemné při zachování marže, což je výhoda v konkurenčním prostředí. Navíc pasivní standard zvyšuje tržní hodnotu nemovitosti o 10–15 % podle odhadů Svazu vlastníků nemovitostí.
Může feng šuej ovlivnit cenu nemovitosti? Ne přímo, ale nepodceňujte psychologický efekt. Prostory, které působí světle, otevřeně a harmonicky, se prodávají rychleji a často za lepší cenu. Feng šuej je jen jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout.